Roční mzda manažerů v Česku dosahuje až tři miliony korun. Kromě základní sazby hrají v jejich případě důležitou roli i bonusy, které mohou celkový příjem dokonce zdvojnásobit. Výši odměny pak ovlivňuje také konkrétní obor, pohlaví, věk nebo délka praxe.
„S věkem rostou zkušenosti, a to je právě to, co je u manažerských pozic nejvíce ceněno, v odměňování manažerů tak existuje rovnice platu a odpracovaných let. Nejvyšší průměrné mzdy nabízejí manažerské posty ve zdravotnictví, finančních službách a sektoru informačních technologií,“ říká Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Genderové rozdíly v odměňování
Nižší mzdy nemají v porovnání s muži jen řadové zaměstnankyně. Se stejným problémem se potýkají i manažerky. „V České republice ženy na manažerských pozicích stále vydělávají výrazně méně než jejich mužští kolegové. Rozdíl v příjmech mezi ženami a muži na manažerských pozicích činí kolem 30 tisíc korun měsíčně, což představuje přibližně 21procentní rozdíl ve prospěch mužů,“ vypočítává Hyklová.
Podle Františka Boudného z personální agentury Předvýběr se na nižších manažerských pozicích rozdíly už vyrovnávají, protože firmy nemají dostatek zaměstnanců, ale potřebují vedoucí místa obsadit. Nemůžou si tedy dovolit podceňovat schopnosti žen nabídkou menší odměny. To ale neplatí u vrcholových manažerů.
„V nejvyšších manažerských patrech je to jiné. Říká se, že rozdíly v příjmech jsou až pětinové. I když jde o vysokou pozici, ženy často už jmenování do ní považují za odměnu,” vysvětluje Boudný s tím, že obecně jsou méně asertivní ve vyjednávání a navíc představují jen menšinu v ryze mužském prostředí, v důsledku čehož mají i méně spojenců při vyjednávání výhod.
Alespoň částečným řešením tohoto problému by mohla být směrnice Evropské unie o transparentním odměňování. Ta vstoupí v platnost v roce 2027 a zavede povinnost firem s více než 250 zaměstnanci každoročně zveřejňovat zprávy o mzdových rozdílech mezi pohlavími. „Cílem je snížit rozdíl na maximálně pět procent, pokud není odůvodněn objektivními faktory,“ dodává Hyklová.
Nedostatek vrcholových manažerů
Na vysokých postech je schopných lidí málo. A není to jen otázka financí nebo benefitů, které v těchto kruzích nechybí. Problém vidí zástupci Advantage Consulting spíš v příliš rychlém rozvoji některých oborů, stárnutí pracovní síly nebo potřebné kvalifikaci ve specifické oblasti, což je jedna z nejčastějších překážek při obsazování takových pozic.
„Tradičně se velký nedostatek vrcholových manažerů objevuje v odvětvích, jako jsou IT, technologie, finance, zdravotnictví a výroba, kde je potřeba vysoké úrovně specializace a rychlých inovací. Jedná se o kvalifikované pracovní pozice, manažeři musí být vybaveni relevantním odborným vzděláním a zkušenostmi,“ popisuje Marcela Vyskoková, marketingová manažerka Advantage Consulting.
Na jinou nesrovnalost v této souvislosti upozorňuje Blake Wittman, ředitel pro rozvoj v HR společnosti GoodCall. Mzdy vrcholových manažerů v České republice považuje za poměrně vysoké, neboť mnoho členů představenstev dosahuje měsíčního příjmu na úrovni 200 tisíc korun a více. Současně si ale všímá jejich pomalejšího růstu.
„Ukazuje se, že tempo růstu těchto platů v posledních letech zaostává za mzdovým vývojem zaměstnanců na nižších pozicích. A v porovnání s viceprezidenty a obdobně postavenými manažery v Německu či Rakousku jsou jejich mzdy stále o 20 až 40 procent nižší,“ uzavírá Wittman.
