Dřevo se jako ekologicky šetrný materiál v českém stavebnictví objevovalo zatím především v rodinných domech či chatách a chalupách a občas bylo k vidění třeba i na rozhlednách. Do komerčního sektoru si našlo cestu relativně nedávno. A co se týká přímo sektoru výrobního, potažmo logistiky, v něm se technicky vzato teprve „zabydluje“.
Tedy pokud se stále bavíme o Česku, neboť v zahraničí jde o jev poměrně běžný. Zejména pak v severských zemích se tento trend směřující k udržitelnějšímu stavitelství a snižování ekologického dopadu budov objevuje už celkem dlouho, přičemž najdeme jej i v zemích jako Jižní Korea či Japonsko, ba dokonce i v sousedním Rakousku a Německu.
Čím to, že se čeští developeři k fenoménu dřevostaveb zatím příliš vstřícně nestaví a preferují v naprosté většině tradiční zděné stavby? Překážkou je mimo jiné legislativa, která se však naštěstí postupně mění.
Inovativní a udržitelné řešení s mnoha výhodami
Na dřevěných projektech je unikátní rychlost jejich výstavby. K tomu přispívá i využití takzvaných CLT panelů (Cross Laminated Timber = křížem lepené dřevo, pozn. red.), které se vyrábějí právě i v Česku a které mají vysokou statickou únosnost a požární odolnost. Jejich efektivní použití a prefabrikace výrazně urychluje proces stavby, a to až o polovinu oproti jiným konstrukčním řešením.
Dřevo se vyplatí i tam, kde je materiál současně viditelný v interiéru, přičemž zároveň nabízí také dobrou tepelnou izolaci, příjemné mikroklima, flexibilitu či odolnost – pokud je správě ošetřeno. K dalším nesporným výhodám patří snížení spotřeby materiálů, minimalizace množství odpadu a redukce uhlíkové stopy.
„Takové inovativní přístupy mohou změnit pohled na využití dřeva při výstavbě dřevěných hal i u nás. Zcela běžně se s nimi setkáváme v zahraničí, ale v České republice zůstávaly zatím tabu. Dřevo se tady donedávna spojovalo jen se stavbou rodinných domů, ale poslední roky se prosazuje také u komerčních budov, škol a školek i vícepodlažních staveb. Věřím, že haly jsou další v pořadí,“ říká Jiří Oslizlo, předseda představenstva firmy AGROP NOVA, vyrábějící ucelený stavební systém na bázi výše uvedeného křížem lepeného dřeva Novatop.
Vícepodlažní bytové dřevostavby, kanceláře i supermarkety již stojí
Jednou z prvních pomyslných vlaštovek na českém území, co se rezidenčních či kancelářských budov využívajících dřevo týče, je projekt Timber Praha. Tu společnost UBM Development dokončila ve zdejší metropoli již během loňského roku, přičemž nyní jsou byty připraveny k nastěhování.
Dalším skvělým příkladem je velmi oceňované sídlo Kloboucké lesní od studia Mjölk architekti, jež se na dřevostavby zaměřuje od svého vzniku. Rádi ho využívají ve svých projektech i architekti 3AE, kteří letos plánují zahájit výstavbu čtyřpodlažního bytového domu ve Vratislavicích nad Nisou. Ambiciózní jsou však též plány na velké nové sídlo Lesů ČR v Hradci Králové od ateliéru Chybik + Kristof, v němž bude ve velkém využité dřevo a které by mělo splynout s okolní zelení.
České dřevo je využito i na stavbu Českého pavilonu na Expo 2025 v japonské Ósace. Dřevěné prvky tvoří viditelnou spirálu okolo celé expozice, fasáda je vyrobena ze skla pocházejícího rovněž od tuzemským sklářů. Na celém procesu se podílelo šest českých subdodavatelů – konkrétně A2Timber, Stora Enso, Novatop System, Wieden, Kolektiv Atelier a AGC Teplice.
Za zmínku pak pochopitelně stojí i některé zdejší supermarkety postavené ze dřeva. Průkopníkem v této oblasti byly v Česku Penny Markety. K nim se loni přidal i řetězec Billa se svou první ekologickou prodejnou ve Vracově na Hodonínsku.
Logistické haly začínají vznikat nejen v Česku
Ještě donedávna bychom se za příkladem logistické či průmyslové haly museli vypravit třeba do Švýcarska, kde je k vidění logistické centrum společnosti Kuratle & Jaecker, největší svého druhu v Evropě. Objekt nabízí téměř hektarovou skladovací plochu, kanceláře a parkoviště na střeše, zatímco v konstrukci váže přibližně 3,5 tisíce tun oxidu uhličitého. Dalším příkladem je výrobní hala Marenco Swisshelicopter ve městě Mollis, která poskytuje prostor pro výrobu více než 50 vrtulníků ročně včetně kancelářských prostor.
Podobné projekty nicméně nyní začínají konečně vznikat i v Česku. Dřevo ve své logistické hale využila například společnost CTP Invest. „V CTParku Ostrava II byly na budovu OKR1 použity dřevěné lepené vazníky a pro vedlejší OKR2 jsou plánovány rovněž, obě budovy mají rozlohu necelých šest tisíc metrů čtverečních. V parku plánujeme využít dřevo i opláštění části fasád některých budov,“ uvádí marketingový specialista Jakub Janků.
Výstavbu moderního průmyslového parku s využitím dřevěných vazníků a vaznic střech letos chystá také společnost Panattoni. Její Panattoni Park Pilsen West III v Úhercích, 14 kilometrů západně od Plzně, nabídne více než 40 tisíc čtverečních metrů pronajímatelné plochy a stane se průkopníkem udržitelného designu velkých průmyslových staveb. Z analýzy životního cyklu (LCA) vyplynulo, že budova s dřevěnou konstrukcí střešních vazníků bude mít o 290 tun nižší uhlíkovou stopu oproti použití vazníků železobetonových.
A za zmínku stojí také firma AGROP NOVA, o níž už jednou byla řeč. Ta připravuje spuštění provozu nové expediční haly o rozloze čtyř tisíc čtverečních metrů. „Celá její vnější konstrukce i fasáda jsou vyrobeny ze dřeva, přičemž jde pravděpodobně o největší dřevěnou fasádu v Česku,“ dodává Oslizlo.
ČLÁNKY DO MAILU