Udržitelnost a ESG. Dva trendy, které se v dnešní době skloňují de facto napříč všemi obory. Velkou výzvu představuje toto téma i pro sklářskou výrobu, která je zpravidla energeticky velmi náročná. Ostatně, i to byl jeden z důvodů, proč společnost AGC Glass Europe společně s firmou Saint-Gobain spustila před několika týdny v závodě AGC Barevka v Dubí u Teplic novou hybridní výrobní linku Volta. Linku, která je z poloviny elektrifikovaná a z té druhé půlky vytápěná kombinací kyslíku a plynu. Linku, která je vůbec první svého druhu na světě.
Cílem tohoto průlomového pilotního projektu je snížení emisí CO2 až o 70 procent a podpora přechodu na udržitelnou výrobu plochého skla. Tavicí pec také využívá výrazně více recyklovaných materiálů, než je běžné.
Kolik to vše stálo? Ve skutečnosti docela hodně – takřka jednu miliardu korun. Částkou 300 milionů nicméně investici podpořil Inovační fond EU. Původně měl novou linku čekat nejprve třítýdenní testovací provoz, nakonec však prodejní kvality v Dubí dosáhli už po několika dnech.
„Strukturovaná skla s desénem z této linky zamíří hlavně do interiérů, tedy do sprchových koutů, dveří nebo kuchyňských linek, ale je možné je využít i na fasády,“ komentuje novinku Petra Takáčová z marketingové komunikace AGC Flat Glass Czech a dodává, že pokud má skutečně dojít na dekarbonizaci sklářského průmyslu v oboru plochého skla, pak započala právě s touto novou linkou.
Fenomén českého skla
Spuštění nové linky není jediným významným úspěchem AGC v poslední době. Firma o sobě dává slyšet i za hranicemi, konkrétně v Japonsku, kde je vlastně tak trochu „doma“ (sídlí tam její mateřská společnost AGC Group – pozn. red.). Může za to její umělecká skleněná fasáda, která je součástí Českého národního pavilonu na Expo 2025 v Ósace.
Na výrobě této originální venkovní obálky sklárna AGC spolupracovala s dílnou Kolektiv Ateliers a fasádní firmou Wieden. Tvoří ji 332 různě velkých skleněných panelů vrstveného bezpečnostního skla, jež zdobí umělecký vzor připomínající vodní hladinu. Dohromady má zasklení 930 metrů čtverečních a hmotnost 56 tun.
Každý panel o tloušťce 27 milimetrů a hmotnosti zhruba 180 kilogramů je tvořen vždy třemi skleněnými tabulemi, jež jsou spojené dvěma bezpečnostními PVB fóliemi. Obě vnější tabule jsou z čirého skla, zatímco ta vnitřní s moiré efektem je ze skla vzorovaného. Čiré sklo vyrobili skláři v závodu Řetenice, to vzorované v závodu Barevka, zpracování je dílem závodu AGC Processing Teplice.
Z Teplic na druhý konec světa
V Teplicích měli na výrobu jen několik měsíců, svůj čas si před výrobou vyžádal vývoj, přičemž náročná byla i technická příprava. Navíc panely vznikaly pouze podle vizualizací, bez možnosti zaměření, což vyžadovalo mimořádnou přesnost. Přesto vše na místě klaplo, což možná překvapilo i samotné tvůrce.
Také bezpečnostní nároky na sklo byly mimořádné kvůli odolnosti proti zemětřesení, větru a tsunami. A výzvou byla i přeprava na druhý konec světa, neboť bylo nutné sehnat speciální, shora otevřené 12metrové kontejnery, které nejsou úplně běžné. A jelikož náklad putoval kolem Mysu Dobré naděje, obávali se skláři, zda tepelné podmínky během plavby okolo Afriky skleněné panely nepoškodí. Naštěstí vše dorazilo do cíle v pořádku, ani jedno sklo se cestou nerozbilo.
Šperky pro architekturu
V AGC věří, že japonská zkušenost by mohla přinést i nové příležitosti právě při výrobě skleněných fasád. Navíc ve spojení s pětipodlažní dřevěnou konstrukcí bez betonu a oceli (95 procent tvoří dřevo), což je třeba v zemi vycházejícího slunce věc dosud nevídaná. To vše dává smysl také s ohledem na udržitelnost.
V úvahu připadá i další spolupráce například s výše uvedenou dílnou Kolektiv Ateliers – podle jejího zástupce Zdeňka Kudláčka by spojení jejich uměleckého a řemeslného přínosu společně s technologií AGC mohlo otevřít zcela nové možnosti. O kvalitě zmíněné dílny svědčí mimo jiné její prestižní zakázky, k nimž patří prosklená kupole, strop a další prvky v Národním muzeu v Praze nebo obnova vitráží Průmyslového paláce na pražském Výstavišti.
Vize pro budoucnost
Potenciál skleněných fasád spočívá mimo jiné v tom, že i tří- nebo čtyřcentimetrové sklo izoluje stejně jako půlmetrová betonová zeď, což pochopitelně znamená mnohem větší vnitřní prostor. Fasádní sklo má zároveň i mnoho dalších výhod – včetně lepšího výhledu a většího množství světla. Navíc platí, že když se pokovuje (což není viditelné), dokáže tato vrstva odrážet sluneční paprsky.
Svůj příspěvek k udržitelnosti ovšem přináší rovněž vakuové sklo z portfolia AGC, jehož izolační vlastnosti jsou mnohem lepší, a to i při menších tloušťkách, kdy třeba čtyřcentimetrové sklo může nahradit panel o tloušťce pouhého jednoho centimetru. A protože benefitem je zároveň i menší hmotnost, má tento materiál velký potenciál hlavně při rekonstrukci starších či památkově chráněných budov právě s ohledem na lepší izolační vlastnosti.
„Jeden takový projekt už máme za sebou. V kancelářské budově Nile House v pražském Karlíně se nám podařilo za plného provozu přesklít celý vnitroblok. Právě tam jsme obyčejné sklo postupně nahradili vakuovým,“ zmiňuje první realizace manažer prodeje z AGC Processing Teplice Martin Thorand s tím, že další poptávky postupně přicházejí, a to například z pardubického nádraží nebo Průmyslového paláce.
Tam všude se potýkají s úzkými rámy původního zasklení, přičemž právě vakuové sklo může problém lepší izolace vyřešit. Nové možnosti se ale nabízejí i ve spojení s partnerskými firmami, a to jak na projektech ve střední a východní Evropě, tak ve Velké Británii či Švédsku.