Prodloužit délku a kvalitu našeho života je už nepaměti velkým snem nejen vědců, ale i naprosté většiny obyčejných lidí. A ačkoliv za posledních sto let se doba dožití globálně zvedla téměř na dvojnásobek na současných 73 až 74 let, mnoho výzkumů po celém světě se snaží přijít s různými způsoby, jak zmíněné číslo ještě navýšit.
S velmi zajímavými poznatky ohledně délky dožití nyní přišel tým vědců z Institutu Maxe Plancka pro biologii stárnutí v německém Kolíně nad Rýnem. Tamní výzkumníci se rozhodli otestovat na myších dva perspektivní léky – rapamycin a trametinib, které se běžně používají k léčbě různých typů rakoviny. Už předchozí výzkumy totiž nastínily, že vliv zmíněných medikamentů na stárnutí by mohl být skutečně nezanedbatelný.
Dobrou zprávou je, že opakované testy předchozí předpoklady potvrdily, jelikož samotný rapamycin podle Science Alert prodloužil život myší průměrně o sedmnáct až osmnáct procent. Špatně si nicméně nevedl ani trametinib, díky němuž myši žily zhruba o sedm až šestnáct procent déle. Vědci během výzkumu navíc zjistili, že při současnému nasazení obou typů léků lze dospět k ještě mnohem lepším výsledkům.
Žádné další vedlejší účinky
Účinky podávání rapamycinu a trametinibu zároveň byly pro výzkumníky velice překvapivé, neboť život myší se díky tomu prodloužil o přibližně 26 až 35 procent. Medián délky života u samic se zvýšil o 34,9 procenta, u samců byl nárůst 27,4procentní. A pokud jde o maximální délku života, ta vzrostla o 32,4 procenta v případě samic, respektive o 26,1 procenta u samců.
Podle vědeckého týmu přitom přínosy kombinace léků nespočívaly jen v pouhé vyšší dávce účinných látek. Ačkoliv oba medikamenty působí na podobná místa známá jako síť Ras/inzulin/TOR, zaměřují se v nich na dva odlišné body. Při zkoumání myší tedy vědci přišli na to, že k určitým změnám dochází pouze při současném podávání obou léků.
Dalším velmi zásadním poznatkem navíc je, že prodloužení života nevedlo ke zhoršení jeho kvality. Právě naopak – podávání léků zpomalilo růst nádorů jater a sleziny a snížilo množství zánětů v mozku, ledvinách, slezině a ve svalech. Vědci zároveň vyjádřili přesvědčení, že léčené myši byly oproti myším kontrolním mnohem aktivnější, měly nižší tělesnou hmotnost a srdeční funkce jim klesaly pomaleji. V neposlední řadě je pak potřeba zmínit, že při kombinaci léků vědci neobjevili žádné další vedlejší účinky – tedy kromě těch, k nimž dochází i při samostatném užívání léků.
Nasazení u lidí? Už brzy
Ačkoliv výsledky německého výzkumu jsou bezpochyby zajímavé, podle vědeckého týmu nelze očekávat, že by se lidé díky pravidelnému braní rapamycinu a trametinibu běžně dožívali 130 let. Velkou výhodou by ovšem mohlo být ono podstatné zlepšení kvality našeho stáří.
„I když neočekáváme podobné prodloužení lidského života, jaké jsme pozorovali u myší, doufáme, že tyto léky lidem pomůžou zůstat déle zdravými. V nadcházejících letech tedy plánujeme uskutečnit výzkumy na lidech, což nám pomůže objasnit, jak by pro nás tyto léky mohly být užitečné,“ uvedla genetička a spoluautorka německé studie Linda Partridgeová.
Testy kombinace inkriminovaných léků na lidech by mohly začít už brzy, jelikož obě léčiva již mají pro tyto účely potřebná schválení jak v Evropské unii, tak ve Spojených státech. To jinými slovy znamená, že vidina na kvalitněji strávené poslední roky života je aktuálně mnohem blíž než v minulosti.
