Pohled společnosti na léčbu duševních chorob se v posledních desetiletích významně změnil. O kdysi tabuizovaných stavech, jako je deprese či bipolární porucha, se dnes běžně mluví, k nemocem duše se přiznávají i ty nejznámější celebrity. Rovněž péče je stále dostupnější.
Zatímco dříve psychofarmaka představovala pro velké farmaceutické společnosti velký byznys a léky jako antidepresivum Prozac (v Česku známý i jako Magrilan či Deprex) nebo Zoloft proti úzkosti vydělaly miliardy, v posledních letech se investice do vývoje v tomto segmentu omezily. A to přesto, že se počty pacientů zvyšují a poptávka zůstává vysoká, píše Wall Street Journal (WSJ).
Koneckonců situace je neutěšená i v Česku. „Stoupají i poměrně závažné diagnózy typu schizofrenie. Máme tu 66 tisíc mladých lidí, to je krajské město, kteří mají prožívat nejkrásnější chvíle života, ale jsou duševně nemocní – a počty rostou za posledních deset let o 40 procent,“ uvedl loni na podzim ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek s tím, že neblahou situaci akceleroval covid, ale trend se objevil ještě před pandemií.
Starší psychofarmaka mají přitom často vedlejší účinky a omezenou účinnost. Změnit by to mohly inovace malých biotechnologických firem a příslibem je podle WSJ i několik zajímavých akvizic z poslední doby, které svědčí o oživení zájmu velkých firem.
Například společnost Bristol Myers Squibb vsadila na novou slibnou léčbu schizofrenie, když na konci roku 2023 získala firmu Karuna Therapeutics za 14 miliard dolarů (v přepočtu přes 313 miliard korun). A když v lednu Johnson & Johnson získal za 15 miliard dolarů (tedy více než 363 miliard korun) firmu Intra-Cellular Therapies, přibyl do jeho portfolia lék na bipolární depresi a schizofrenii.
Náročný vývoj
Zmíněné obchody by mohly znamenat příliv nových investic do segmentu psychofarmak. Ve srovnání s financemi, které farmaceutické společnosti směřují do onkologie, autoimunitních onemocnění nebo nemocí typu Alzheimerovy choroby, jsou však zatím neporovnatelné.
Problém totiž není jen ve finanční náročnosti, chybí i dostatek jasných biologických cílů. Na rozdíl od nemocí, jako je rakovina, kdy mohou vědci udělat biopsii nádorů a určit specifické genetické mutace, psychiatrická onemocnění jsou mnohem složitější. Vývoj léků je obtížný i proto, že duševní poruchy vznikají při složité interakci mnoha genů napříč miliony mozkových buněk, vysvětluje profesor Steven Hyman z Harvard University. Klinické studie komplikuje také fakt, že se musejí spoléhat na subjektivní zprávy od pacientů – ne třeba na objektivní biomarkery v krevních testech.
Uvedené faktory pak ztěžují vývoj nových léků. Například zmíněný Johnson & Johnson zrušil před pár týdny kvůli neprokázané účinnosti studii na potenciální léčbu depresí. Neúspěšná byla i společnost Cerevel Therapeutics, kterou nedávno koupila firma AbbVie za 8,7 miliardy dolarů (zhruba 200 miliard korun), když její experimentální lék na schizofrenii rovněž nesplnil cíl studie.
Odměna za podstoupené riziko
Ti, kteří jsou ochotni podstoupit rizika spojená s vývojem nových léků, však mohou počítat s finančními i klinickými přínosy. Příkladem může být antidepresivum Spravato, odvozené od ketaminu společnosti Johnson & Johnson. To dnes patří mezi nejrychleji rostoucí hity zmíněné firmy, když jeho tržby za loňský rok dosáhly jedné miliardy dolarů (více než 24 miliard korun). „Investice do tohoto oboru však není pro slabé povahy,“ komentuje současnou situaci vedoucí oddělení inovativní medicíny, výzkumu a vývoje John Reed.
Problémem je také fakt, že třeba výše zmíněný Prozac sice společnosti Eli Lilly vydělal miliardy, byl ale vyvinutý bez hlubšího pochopení základních genetických mechanismů duševního zdraví. Mnohé z léčebných postupů, které jsou dodnes používané, jsou totiž jen vylepšené náhodné objevy z doby před více než 70 lety.
Například všechna běžně používaná antipsychotika pro léčbu schizofrenie jsou „potomky“ thorazinu (chlorpromazine), tvrdí profesor Hyman. Tento lék, který blokuje dopaminové receptory, byl objeven náhodou v 50. letech minulého století. Tehdy jeden francouzský chirurg zjistil, že lék používaný jako předoperační sedativum může také mírnit psychotické příznaky.
Pomohou i psychoaktivní látky?
Přestože naše znalosti mozku zůstávají omezené, nebrání to společnostem v testování nových cest třeba i na poli jinak nelegálních drog. Existují desítky startupů, které provádějí studie drog jako LSD, MDMA (neboli extáze) a psilocybin (látka obsažená v lysohlávkách).
Vědci sice zatím nerozumí tomu, jak přesně psychoaktivní látky pomáhají pacientům, ale mnoho z nich má pozitivní účinky při stavech, jako je posttraumatická stresová porucha, úzkost či deprese. Tato oblast zatím nemá podporu farmaceutických gigantů, ale některé biotechnologické firmy, jako třeba Compass Pathways a Cybin, už určité pokroky udělaly.
Čeká se však na velké firmy. „Až se rozhodne některá velká společnost investovat do této oblasti, bude to velký okamžik,“ říká Paul Matteis, biotechnologický analytik společnosti Stifel.
Motorem inovací tak zůstávají malé biotechnologické společnosti. A do nich míří i rizikový kapitál – jen v letech 2014 až 2024 zhruba 550 milionů dolarů (přes 13,3 miliardy korun), vyplývá z dat společnosti DealForma.
Jedním z příjemců byla společnost Karuna Therapeutics, která využila starší lék od Eli Lilly a zkombinovala Xanomeline s jinou látkou zmírňující jeho gastrointestinální vedlejší účinky. Výsledkem je Cobenfy, jeden z prvních nových léků, které pomáhají stabilizovat symptomy pacientů bez nepříjemných vedlejších účinků dosavadních antipsychotik.
Nový směr pro další výrobce
Bývalý šéf firem Eli Lilly a Karuna Steve Paul se domnívá, že úspěch Cobenfy ukazuje cestu ostatním firmách, jako jsou Neurocrine Biosciences či MapLight Therapeutics, které rovněž zkoušejí nové přístupy. Jejich objevy mohou být přínosné pro pacienty trpící nejen schizofrenií, ale třeba i Alzheimerovou chorobou.
Takové úspěchy pomáhají přilákat pozornost kapitálu a velkých firem jako Bristol Myers, která předloni společnost Karuna koupila. Strůjci jejího úspěchu Paul a Daphne Zoharovi nyní vedou jinou biotechnologickou společnost Seaport Therapeutics, která se zaměřuje na boj s depresemi a úzkostmi.
Pokroky v genetice, neurozobrazování a buněčné biologii postupně mění dosavadní chápání psychiatrických poruch a schopnosti léčby. Návrat velké farmacie k psychiatrii tak v dlouhodobém horizontu vypadá slibně.
