Posedlost amerického prezidenta Donalda Trumpa kritickými minerály odstartovala ambiciózní plán, který má USA zajistit přístup k nerostnému bohatství na dně oceánů dokonce i v mezinárodních vodách. Cílem je snížit závislost na Číně, která dnes kontroluje velkou část dodávek strategických surovin, jež navíc omezuje. Cestu k tomu otevřel exekutivní příkaz podepsaný Trumpem letos v dubnu.
Tento krok má umožnit soukromým firmám přístup k miliardám tun hornin, jež svým tvarem zdánlivě připomínají brambory – jde o polymetalické konkrece, které jsou perspektivní surovinou pro získávání neželezných kovů, zejména kobaltu, mědi, niklu a manganu. Kromě toho obsahují v menší míře i další cenné prvky jako molybden, titan, zinek, lithium a podobně. To vše je extrémně důležité především pro výrobu baterií, elektromobilů, větrných turbín a také vojenských technologií.
Kontroverzní reakce
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) Trumpovo oznámení přivítal s tím, že vytváří podmínky pro rozvoj domácího průmyslu. Čínské ministerstvo zahraničí ale zareagovalo zcela opačně, neboť tím podle něj dojde k porušení mezinárodního práva. Další kritici pak upozorňují i na ekologické aspekty.
Šéf společnosti The Metals Company (TMC) Gerard Barron si každopádně dění pochvaluje a oznámil, že jeho firma již podala žádost o licenci k těžbě. Pokud bude schválena, mohla by se tato společnost, kotovaná na burze Nasdaq, stát prvním subjektem, který takové povolení získá v rámci mezinárodních vod. „Současná administrativa Bílého domu přináší aspoň nějakou jistotu ohledně dalšího vývoje. Největším problémem byla dosud chybějící regulace ze strany Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA). Ale to je teď v USA vyřešené,“ cituje Barrona server CNBC.
„Fenomenální“ zájem investorů
V reakci na žádost TMC se zmíněný úřad nechal slyšet, že právě tato instituce je jediným legálním regulátorem těžby v mezinárodních vodách. Nutno nicméně podotknout, že ISA na regulaci pravidel teprve pracuje, přičemž očekává, že členské státy by se na ní mohly dohodnout do konce letošního roku. Alespoň tak to vloni pro CNBC uvedla generální tajemnice úřadu Leticia Carvalhová.
Sám Barron časový rámec ISA zpochybňuje, dle jeho názoru letos k žádné mezinárodní dohodě nedojde. Těší jej ale zájem investorů a dodává, že jeho firma přípravy k těžbě urychlí. A optimističtí jsou i další zastánci Trumpova záměru, podle kterých by těžba mořského dna mohla posílit bezpečnost dodavatelských řetězců a snížit závislost na těžení inkriminovaných surovin na pevnině.
Na druhé straně pomyslné barikády stojí vědecká obec, jejíž zástupci upozorňují na fakt, že odhadnout dopředu dopad těžby na životní prostředí a ekosystémy moří a oceánů je poněkud obtížné. Zastání nalézají u ekologických organizací, podle kterých takovou činnost rozhodně nelze provozovat udržitelně.
S tím nicméně Barron nesouhlasí. Regulatornímu orgánu se jeho TMC chystá předložit zprávu, která má dokázat, že těžit bezpečně minerály z mořského dna lze, a to i s minimálním dopadem na okolní přírodu. Zároveň věří, že získá licenci ještě do konce roku.
Geopolitické, právní i ekologické důsledky
Najdou se i tací, kteří jsou přesvědčeni, že americká podpora těžby na dně oceánů nemusí ohrozit jen mořské ekosystémy, ale může mít negativní dopady i na mezinárodní vztahy. „Myslím, že by to mohlo otřást geopolitickou šachovnicí. USA už i tak učinily v oblasti klimatu dost, když odstoupily od Pařížské dohody. Nyní se to promítá také do širších ekologických souvislostí,“ podotýká analytička společnosti Eurasia Group Maria Jose (Majo) Valverdeová s tím, že Trumpovo opatření by mohlo urychlit uzavření mezinárodní dohody o regulaci.
„Pokud USA zvolí cestu jednostranného postupu, mohou ostatní země koordinovat své kroky a například odmítnout nákup surovin vytěžených Američany. Nebo mezi sebou uzavřou jiné, výhodnější dohody. To se týká zvláště Číny, která je při jednání ISA velmi aktivní,“ dodává Valverdeová.
Také prezidentka a hlavní právnička neziskové organizace As You Sow Danielle Fugereová vyjádřila hluboké znepokojení: „Tohle spustí bouři. Čína tvrdí, že je to nelegální a že využívání hlubokomořských zdrojů by mělo sloužit ku prospěchu celého lidstva, což Mezinárodní úmluva o mořském právu požaduje. A pak přijdou Spojené státy a tvrdí, že mají právo plenit hlubiny oceánu.“
USA jsou také jednou z mála zemí, které zmíněnou úmluvu dosud neratifikovaly. „Trumpův příkaz vyvíjí silný tlak na členské státy ISA, aby vytvořily rámec pro těžbu na mořském dně. Máme vážné obavy z dopadů na ekosystémy i na rybolov zvláště v případě těch zemí, které jsou na něm závislé,“ uzavírá Fugereová.
